A co velikonoční zpověď?

Papež František se na toto téma zaměřil ve své promluvě 20. března.

 Postní doba se zaměřuje na obrácení srdce, které v křesťanských zvyklostech nabývá podoby svátosti smíření. Není to čas k vyúčtování, nerad to pojímám takto, nýbrž chvíle, kdy Bohu povolíme, aby nás vybělil, očistil, objal.”

Papež František poté vztáhl Boží slovo ke dnešní situaci, kdy zejména italští nemocničtí kaplani nemají přístup k nakaženým koronavirem, protože kolabující zdravotnický systém si nemůže dovolit další zatížení při jejich případné nákaze, a pacienti proto umírají nezaopatřeni. Citoval dva články Katechismu katolické církve (1451,1452), které hovoří o lítosti jako základním úkonu kajícníka a dále o dokonalé lítosti: „Taková lítost odpouští všední viny; dosáhne také odpuštění smrtelných hříchů, zahrnuje-li pevné předsevzetí jít ke svátostné zpovědi, jakmile to bude možné”, stanovil tridentský koncil (Doctrina de sacramento Paenitentiae).

„Vím, že mnozí z vás před Velikonocemi chodíte ke zpovědi, abyste se opět shledali s Bohem. Dnes ale namítnete: »Otče, kde mám hledat kněze, zpovědníka, když nemohu vycházet z domu? Chtěl bych se smířit s Bohem, přeji si, aby mne objal, aby mne můj tatínek objal…jak to ale mám udělat, když nemohu vyhledat kněze?« Udělej to, co stojí v Katechismu, který je velice jasný. Když nenajdeš kněze, aby ses vyzpovídal, promluv si s Bohem, který je tvůj Otec, a řekni mu pravdu: »Pane, dopustil jsem se toho a toho…Promiň!« a celým srdcem ho žádej o odpuštění. Učiň úkon pravé lítosti a slib, že se poté vyzpovídáš, avšak nyní prosíš o odpuštění hříchů. Tak se ihned navrátíš do Boží milosti. Jak nás učí Katechismus, můžeš sám přistoupit k Božímu odpuštění, aniž bys měl po ruce kněze. Zamyslete se nad tím – nastal čas. Toto je příhodný a správný čas. Poctivý úkon dokonalé lítosti a naše duše zbělí jako sníh. Bylo by krásné, kdyby nám dnes znělo v uších ono: »Vrať se. Vrať se ke svému tatínkovi, svému otci«. Čeká na tebe a bude s tebou slavit”.