Patero církevních přikázání

CÍRKEV UKLÁDÁ VĚŘÍCÍM:

1. O nedělích a zasvěcených svátcích slavit mši.

Zasvěcené svátky jsou:

  • slavnost Narození Páně (25. 12.)
  • slavnost Matky Boží Panny Marie (1. 1.)

Velmi se doporučuje slavit bohoslužbu na Zelený čtvrtek, Velký pátek a v den slavnosti Vzkří­šení, a dále na slavnosti liturgického roku a na Popeleční středu.

2. Alespoň jednou za rok slavit svátost smíření.

3. Alespoň jednou za rok přijmout Tělo Kristovo, a to o Velikonocích.

Splněním těchto dvou bodů se dostojí zákonu. Církev však doporučuje, aby věřící při­jímali Tělo Kristovo co nejčastěji a aby pravidelně konali svátost smíření; dopustí-li se těžkého hří­chu, aby ihned obnovili přátelství s Bohem dokonalou lítostí a co nejdříve se z hříchu vyznali.

4. Konat pokání a vyjadřovat to i kajícími skutky.

Kající skutky jsou:

  • sebezápor – např. odříct si z jídla a pití (maso, sladkosti, káva, alkohol, cigarety), zábavu (televize, tanec), vyřídit nepříjemné záležitosti;
  • skutky zbožnosti – např. slavení bohoslužby, modlitba, duchovní četba, studium křesťanské nauky;
  • skutky lásky – např. služba bližním, občanskému i církevnímu společenství.

 Vlastním údobím pokání je doba postní, kdy křesťan mj. pomocí vnitřního sebrání a kajících skutků usiluje o hlubší sepětí s Ježíšem Kristem. Toto pokání vrcholí obnovou křestního vyznání při slavnosti Vzkříšení.

Vlastním dnem pokání a kajících skutků je pátek, pokud není slavnost.

Na Popeleční středu a Velký pátek je přísný půst: nejíst maso (závazné od 14 let) a nejíst dosyta (závazné od 18 do 60 let).

Před přijímáním Těla Kristova je eucharistický půst: jednu hodinu nic nejíst a nepít. Voda a nezbytné léky tento půst neporušují. Pro zvláštní okolnosti jsou výjimky.

5. Hmotně se podílet na péči církve o bohoslužbu a o potřebné lidi.